CS

Irština

Irština (také irská gaelština) je goidelský (gaelský) jazykkeltské větveindoevropské jazykové rodiny, blízce příbuzný skotské gaelštině.

Irština (Gaeilge)

Podíl respondentů, kteří během sčítání lidu v Irské republice a Severním Irsku v roce 2011 uvedli, že jsou schopni mluvit irsky.
Rozšíření Irsko, Spojené království,
Počet mluvčích 448 000
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor Foras na Gaeilge
Úřední jazyk Irsko, Severní Irsko (Spojené království), Evropská unie
Kódy
ISO 639-1 ga
ISO 639-2 gle (B)
gle (T)
ISO 639-3 gle
Ethnologue GLI
Wikipedie
ga.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irštinou se mluví v Irské republice a Severním Irsku jako menšinovým jazykem (vedle angličtiny), získala však status národního a úředního jazyka Irska. Irsky mluvící obyvatelé se soustřeďují především v oblastech zvaných Gaeltacht, které jsou v situovány přibližně do oblastí západně od Galway s přilehlými Aranskými ostrovy, oblast v okolí města Bangor a přilehlého poloostrova. Menší oblasti jsou i ve vnitrozemí.

Na západě ostrova mluví irštinou jako mateřským jazykem asi 50 tisíc lidí. V Severním Irsku není irština úředním jazykem, nicméně je úředně považována za menšinový jazyk. Dnes se irská vláda snaží o jakési „znovuvzkříšení“ irštiny na základě různých programů, např. zavedení irštiny na úřadech, školách, v televizi a rozhlase. Pro turistu vyvstávají jisté potíže, když se dostane do oblastí Gaeltacht, kde se setká pouze s ukazateli v irštině, na což mapy často nemyslí. Po celé zemi je většina nápisů dvojjazyčných v podobě anglicko-irské. Jen malá část mladé generace umí jazykem předků mluvit, větší část populace je schopna pasivně rozumět. Asi 30 000 žáků mimo Gaeltacht navštěvuje základní a střední školy s výukou vedenou v irském jazyce, jejich počet přitom narůstá. O chod těchto škol se stará nevládní organizace Gaelscoileanna. Některé obory lze v irštině studovat na univerzitě, především na Národní universitě v Galway (Ollscoil na hÉireann).

Irská státní televize TG4 vysílaná v irštině, podobně i rádiová stanice. V Severním Irsku je malá část vysílání BBC vedena v irštině, případně s výukovými programy.

Irština se až do 60. let minulého století psala irskou unciálou, písmem užívaným od raného středověku. Opuštění unciály ve prospěch moderních typů písma bylo dlouho předmětem sporu, podobně jako v Německu opuštění fraktury. Před příchodem křesťanství se irština psala keltskýmoghamem.

Teprve 13. června2005 se irština stala jedním z úředních jazykůEU (s účinností od roku 2007), tedy po více než třech desetiletích od vstupu Irska v roce 1973.

. . . Irština . . .

Následující vlastnosti jsou pro irštinu význačné:

  • větná skladba typu VSO (Verb-Subject-Object) – na prvním místě ve větě stojí přísudek, za ním podmět, potom předmět,
  • gramatické kategorie jmen zahrnují dvě čísla (singulár a plurál), tři pády (nominativ, genitiv a vokativ + někde pozůstatky dativu) a dva rody (maskulinum a femininum),
Gaeltacht – území, kde se ještě mluví irsky
  • psaná forma se výrazně liší od mluvené, časté jsou spřežky a nevyslovované znaky, takže slovo mívá často znatelně méně hlásek než písmen,
  • v pravopise se dále uplatňuje pravidlo tzv. úzkých a širokých hlásek – výslovnost všech souhlásek závisí na charakteru sousedních samohlásek (/e/, /i/ se nazývají úzké, ostatní široké),
  • v určitém postavení slov jejich počáteční souhlásky podléhají změnám, tzv. mutacím,
  • neexistuje samostatný výraz pro „ano“ a pro „ne“, tyto se obvykle nahrazují opakováním dotyčného slovesa v požadovaném tvaru,
  • předložky se spojují s osobními zájmeny v jednotná slova, např. le + > leat, „s tebou“,
  • velmi často se vyskytují předložkové vazby. Příklad: Níl a fhios ag m’athair go bhfuil tú anseo. = “Můj otec neví, že tu jsi.” – doslova „Není toho znalost u mého otce, že jsi ty tady“. Samostatné sloveso „mít“ neexistuje, opisuje se: níl ticéad agam = “nemám jízdenku”, doslova „není jízdenka u mě“.
  • spolu se skotskou gaelštinou a manštinou patří k takzvaným q-keltským jazykům (na rozdíl od p-keltské velštiny, bretonštiny a kornštiny). Často proto na místech, kde je ve velštině hláska p, je v irštině k. Hláska p se v původně irských slovech nevyskytuje (ale je relativně častá v již dávno přejatých slovech, která se považují téměř za domácí, takže písmeno p je součástí irské abecedy).

Irština používá písmen a, á, b, c, d, e, é, f, g, h, i, l, m, n, o, ó, p, r, s, t, u, ú. Písmena j, v a z se vyskytují vzácně v přejatých slovech, k, q, w a y se prakticky nepoužívají.

Dříve používaná irská unciála

Vztah mezi psanou a mluvenou podobou je složitý. Ačkoliv v padesátých letech proběhla reforma pravopisu, která odstranila některé tiché souhláskové spřežky (např. pův. aedhea dnes psáno ae, pův. idhe na konci slova se dnes píše í), pravopis zejména souhlásek stále ve větší míře odpovídá středověké výslovnosti.

. . . Irština . . .

Tento článek pochází z webu Wikipedia. Původní článek může být trochu zkrácen nebo upraven. Některé odkazy mohly být upraveny. Text je licencován pod “Creative Commons – Attribution – Sharealike” [1] a část textu může být také licencována za podmínek “GNU Free Documentation License” [2]. Na mediální soubory se mohou vztahovat další podmínky. Používáním tohoto webu souhlasíte s našimi právními stránkami . Webové odkazy: [1] [2]

. . . Irština . . .

Back To Top